Fakulta technologie ochrany prostředí
Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT Praha

Ing. Vladimír Kočí, PhD.
Ing. Tomáš Rakovický
Ing. Andrej Švagr
PRAHA 2001
Obsah
1 Testy akutní a semichronické toxicity
2 Pracovní roztoky pro ekotoxikologické testy
2.2 Příprava zřeďovací vody, živného média
2.3 Zásobní roztoky solí pro zřeďovací vodu
2.4 Příprava kultivačního média, Knoppova roztoku pro řasy
2.5 Zásobní roztoky solí pro kultivaci řas, Knoppův roztok
2.6 Laboratorní mořská voda pro testy na heterotrofních organizmech
3.1 Určení testovaných koncentrací
Stanovení akutní a semichronické toxicity neznámých látek,
např. výluhů z průmyslových odpadů nebo ze skládek, odpadních vod určených
pro zavlažování, slouží k určení toxického vlivu látek na vodní organismy
a semena rostlin. Zatímco testy chronické toxicity se používají k určení
negativních účinků látek při jejich dlouhodobém působení na organismy, slouží
akutní testy toxicity k určení okamžitého účinku látek, který vyvolává
úhyn organismů, v mírnějším případě jejich stresové chování. Výsledkem
ekotoxikologické zkoušky je hodnota efektivní koncentrace testované látky EC50,
při které dochází k úhynu nebo imobilizaci 50% organismů. Hodnota EC50
bývá udávána v jednotkách mg/l nebo ml/l. Podle této hodnoty lze
testovanou látku zařadit do tříd toxicity a odhadnout míru jejího škodlivého
působení na vodní organismy.
Postup ekotoxikologického
hodnocení látek je schematicky znázorněn na obrázku č.1.
![]() |
Obrázek č.1. Schéma postupu při testu toxicity.
V předběžném testu se vzorek o neznámé toxicitě podrobí
první zkoušce s testovacími organismy. Jde o to, zjistit, zda látka
vykazuje toxické účinky či nikoliv. Používají se dvě paralelní nasazení se dvěma
kontrolami. Nedojde-li k úhynu žádného organismu, je předběžný test
hodnocen jako negativní a přistoupí se k ověřovacímu testu.
Negativní výsledek
předběžného testu se ověřuje v šesti paralelních nasazeních. Nedojde-li
v testovaných roztocích k úhynu o 10% převyšující úhyn
v kontrole, je i zde výsledek hodnocen jako negativní. Další testování se
neprovádí. Je-li výsledek pozitivní, úhyn v testovaném vzorku převýší o
více než 10% úhyn v kontrole, záleží další postup na míře imobilizace či
úhynu. V případě mortality nižší 50% se další testy neprovádejí a zjištěné
skutečnosti se zaznamenají do protokolu. Překročí-li mortalita 50%, přistupuje
se k orientačnímu testu.
Účelem tohoto testu je určení rozmezí, ve kterém lze očekávat
hodnotu EC50 testované látky. Používá se zde zpravidla 10 koncentrací vodného
výluhu, volených v širokém rozpětí. Do tohoto testu se nasazuje menší počet
pokusných organismů, obvykle postačuje testovat jednu koncentrační řadu a do
každé testované koncentrace nasadit 4 organismy. Cílem je zjistit nejvyšší
koncentraci látky, při které ještě nedochází k úhynu či imobilizaci
organismů (OC0) a nejnižší
koncentraci, která již působí letálně (OC100).
Základní test slouží k vlastnímu určení hodnoty EC50. Test
sestává zpravidla ze 7mi různých koncentrací vodného výluhu v rozmezí
stanoveném orientačním testem. Ředění se provádí tak, aby kolem předpokládané
hodnoty EC50 došlo k úhynu nebo imobilizaci 5 - 95 % organismů ve třech či více
ředěních. Jako nejvyšší a nejnižší koncentrace ředící řady se volí limitní
koncentrace zjištěné orientačním testem. Pro každou koncentraci se nasazují 2 -
3 paralelní nasazení. Po 24 a 48,72 hodinách se odečítá počet uhynulých či
imobilizovaných organismů. Ze zjištěných údajů se spočítá hodnota EC50. Na
začátku i konci pokusu se zaznamenává teplota, koncentrace rozpuštěného kyslíku
a pH v každé testované koncentraci.
Výsledek ekotoxikologických testů je negativní, jestliže
v ověřovacím testu nedojde k překročení 10% imobilizace či úhynu ve
srovnání s kontrolou.
Jestliže v ověřovacím testu uhyne méně než 50% (ale více než
10%) testovaných organismů nelze hodnotu EC50 stanovit a tato skutečnost se
uvede do protokolu. Výsledek je hodnocen jako pozitivní.
Způsobuje-li testovaná látka větší než 50ti% úhyn nebo
imobilizaci, je výsledkem ekotoxikologické zkoušky hodnota EC50, popř. i
doplňkové hodnoty EC10, EC90, EC50/NOEC.
Do odměrné baňky potřebného objemu se odměří část vzorku.
Poté se nadávkují zásobní roztoky solí, jejichž objem závisí na potřebném
objemu vzorku. Na 1 litr vzorku se dávkuje 2,5 ml zásobních roztoků solí. Objem
baňky se doplní po rysku vzorkem. Je-li testovaná látka pevného skupenství,
pořídí se nejprve její zásobní roztok o známé koncentraci. Dále se postupuje
jako se vzorky ve stavu kapalném. Popřípadě je možné rozpustit látku přímo ve
zřeďovací vodě.
Do zásobní nádoby se odměří větší část redestilované vody,
pak se do ní nadávkují zásobní roztoky solí (viz. níže). Dávkuje se vždy 2,5 ml
zásobního roztoku každé soli na 1 litr média. Po nadávkování solí se zásobní
nádoba doplní destilovanou vodou až po požadovaný objem. Je-li k dispozici
voda deionizovaná, je lépe dávkovat větší množství solí. Osvědčilo se množství
zdvojnásobit na 5 ml.
Hodnota pH zřeďovací vody by se měla pohybovat v rozmezí
7,6 - 8,0. Případná úprava pH se provádí 1M roztokem NaOH, popř. HCl.
Dostatečné množství rozpuštěného kyslíku je třeba zajistit aerací. Voda musí
být kyslíkem nasycená minimálně z 90%. Je vhodné připravit zřeďovací vodu
alespoň den před jejím použitím a aerací přes noc zabezpečit nejen nasycení
kyslíkem, ale i dokonalé rozpuštění solí a homogenizaci média.
·
Zásobní roztok č. 1 : 117,6 g
CaCl2 . 2H2O
(p.a.) se rozpustí a doplní do 1 litru destilovanou vodou.
·
Zásobní roztok č. 2 : 49,3 g
MgSO4 . 7 H2O (p.a.) se rozpustí a doplní do 1 litru
destilovanou vodou.
·
Zásobní roztok č. 3 : 25,9 g
NaHCO3 se rozpustí a doplní
do 1 litru destilovanou vodou.
·
Zásobní roztok č. 4 : 2,3
g KCl
(p.a.) se rozpustí a doplní do 1 litru destilovanou vodou.
Do
zásobní nádoby se odměří větší část destilované vody, pak se do ní nadávkují
zásobní roztoky solí. Dávkuje se vždy 10 ml solí č.1-3 a 1 ml soli č.4 na 1
litr média. Po nadávkování solí se zásobní nádoba doplní destilovanou vodou až
po požadovaný objem.
Kultivační médium pro chov řas dle ISO.
koncentrace, mg.l-1
1 litr 2 l 3
l 4 l 5 l
NaNO3 467 934 1401 1868 2335
Ca(NO3)2
. 4H2O 59 118 177 236 295
K2HPO4 31 62 93 124 155
MgSO4 .
7H2O 25 50 75 100 125
Na2CO3 21 42 63 84 105
Zásobní roztok koncentrace, ml.l-1
Fe-EDTA 10 20 30 40 50
Gaffronův roztok 0,08 0,16 0,24 0,32 0,4
Roztok stopových
prvků podle Gaffrona.
koncentrace, mg.l-1
H3BO3 3100
MnSO4 .
4H2O 2230
Na2VO4
. 2H2O 33
(NH4)6Mo7O24
. 4H2O 88
KBr 119
KI 83
ZnSO4 .
7H2O 287
Cd(NO3)2
.4H2O 154
Co(NO3).
H2O 146
CuSO4 .
5H2O 125
NiSO4(NH4)2SO4
. 6H2O 198
Cr(NO3)3
. 7H2O 37
V2O4(SO4)3
. 16H2O 35
Al2(SO4)3K2SO4 . 24H2O 474
Knopův roztok se používal dříve jako medium pro chov řas. Jeho výhodou je jednodušší příprava.
·
Zásobní roztok č. 1 : 100 g KNO3 (p.a.) se rozpustí a doplní do 1 litru
destilovanou vodou.
·
Zásobní roztok č. 2 : 10 g K 2HPO4 (p.a.) se rozpustí a doplní do 1 litru
destilovanou vodou.
·
Zásobní roztok č. 3 : 10 g MgSO4 . 7 H2O (p.a.) se rozpustí a doplní do 1 litru
destilovanou vodou.
·
Zásobní roztok č. 4 : 0,1 g FeCl3 (p.a.) se rozpustí a doplní do 100 ml
destilovanou vodou.
Mezi mořské organizmy používané pro testy toxicity patří například vířník obrněnka Brachionus plicatilis či žábronožka Artemia salina. Receptur na přípravu umělé mořské vody je celá řada. Uveďme si zde při ilustraci následující postup:
Do redestilované vody se nadávkují soli v množstvích uvedených v tabulce č.1. Pak se pH vody upraví na hodnotu 7,8. Nerozpuštěné částice se odfiltrují na filtru o velikosti pórů 0,45mm. Sterilizace vody se provede v autoklávu, kde dochází ke zvýšení pH na 8±0,1. Připravená voda by měla být uchovávána maximálně 5 dní a to ve tmě a při teplotě 4-5°C .
Tab.č.1 Složení laboratorní mořské vody.
|
Vzorec soli |
koncentrace, g.l-1 |
|
NaCl |
23,96 |
|
MgSO4.7H2O |
10,346 |
|
MgCl2.6H2O |
6,5 |
|
NaBr |
1,029 |
|
KCl |
0,596 |
|
CaCl2.2H2O |
0,397 |
|
SrCl2.6H2O |
0,027 |
|
H3BO3 |
0,006 |
|
NaF |
0,0042 |
Pro potřeby laboratoří bude z důvodu úspory času a prostředků prováděn pouze základní test. Orientační test bude již dopředu proveden a studentům bude ke každému modelovému vzorku doporučen i interval, ve kterém se nachází hledaná hodnota EC50. Nejvyšší koncentrace vzorku z orientačního testu, která ještě nepůsobí na organismy toxicky, se bude označovat jako „orientační koncentrace 0“ (OC0); nejnižší koncentrace, při které došlo k úplnému úhynu testovacích organismů jako „orientační koncentrace 100“ (OC100).
Interval sedmi koncentrací v rozmezí OC0 až OC100 je třeba rozdělit tak, abychom v ideálním případě po provedení testu obdrželi 5 hodnot tzv. parciálních mortalit, tzn. úhynů větších než 0% a menších než 100%. Jedna koncentrace by se měla co nejvíce blížit EC50, dvě by měly být mezi hodnotou OC0 a EC50, dvě mezi EC50 a OC100 a dvě koncentrace budou odpovídat hodnotám OC0 a OC100. Rozvržení koncentrací by mělo být okolo hodnoty EC50 symetrické. Na obrázku č.2 je znázorněn princip volby testovacích koncentrací.

Obrázek č.2. Způsob volby testovaných koncentrací v intervalu OC0 až OC100.
Koncentrační řada by měla být logaritmická, následující koncentrace by měla být vždy k krát větší nežli předchozí. Koeficient k se vypočítá z následujícího vztahu, kde n představuje počet volených koncentrací, obvykle 7 :

Určené koncentrace testovaného vzorku se připraví v odměrných baňkách a
přelijí do kádinek ve kterých bude testování prováděno. Pro každou koncentraci
se nasazují dvě paralelky a jedna manipulační kádinka se stejnou
koncentrací vzorku, množství vzorku v manipulační kádince může být menší.
Každá koncentrační řada musí mít svoji vlastní kontrolu, kádinku pouze
s ředící vodou.
Jsou-li připraveny koncentrační řady, změří se v každé kádince pH, koncentrace rozpuštěného kyslíku a teplota. Pak se přistoupí k dávkování mikroorganismů.
Po 24 nebo 48 hodinách se přistoupí k odečtení úhynu. V každé kádince se spočte počet uhynulých či imobilizovaných organismů. Ze získaných dat úhynu, mortality se spočítá hodnota EC50.

Obrázek č.3. Lineární regrese závislosti úhynu na logaritmu koncentrace
Možností, jak určit ze získaných dat o úhynu organismů hodnotu EC50 je více. Každá má určité přednosti i nedostatky. Na obrázku č.2 je patrné, že závislost mortality na koncentraci má sigmoidální charakter. Takovou závislost však nelze popsat přesnou rovnicí (pomineme-li polynomy vyšších stupňů). Je třeba získaná data určitým způsobem transformovat. Nejjednodušší je postavit proti hodnotám mortality logaritmy koncentrací a závislost vyjádřit pomocí lineární regrese. V bodě EC50 má totiž křivka inflexní bod a v jejím okolí je její průběh přibližně lineární. Viz. obrázek č.3.
Obrázek č.4. Lineární regrese závislosti probitů na logaritmu koncentrace.

Nevýhodou výše uvedeného způsobu výpočtu je, že přímka nekopíruje dostatečně
úmrtnostní křivku. Při koncentracích nižších EC50 je nad křivkou a
v koncentracích vyšších je pod ní. Tuto systematickou odchylku se snaží
napravit probitová analýza, která vhodným způsobem transformuje úmrtnostní data
na tzv. probity, které již mají na logaritmu koncentrace přibližně lineární
závislost. Na obrázku č.4 je znázorněna regrese stejných dat jako na obr.3
avšak převedených na probity. Na první pohled je patrná větší linearita
závislosti probitů na logaritmu koncentrace.
Převod úmrtnostních dat vyjádřených v procentech lze na probity převést podle následující tabulky. Vhodnější však je použít výpočetní program upravený pro PC.
Tabulka. Převedení úmrtnostních dat v procentech na probity
|
% |
probit |
% |
probit |
% |
probit |
% |
probit |
% |
probit |
% |
probit |
|
0,2 |
2,122 |
10,0 |
3,718 |
30,0 |
4,476 |
50,0 |
5,000 |
70,0 |
5,524 |
90,0 |
6,282 |
|
0,4 |
2,348 |
11,0 |
3,773 |
31,0 |
4,504 |
51,0 |
5,025 |
71,0 |
5,553 |
91,0 |
6.341 |
|
0,6 |
2,488 |
12,0 |
3,825 |
32,0 |
4,532 |
52,0 |
5,050 |
72,0 |
5,583 |
92,0 |
6.405 |
|
0,8 |
2,591 |
13,0 |
3,874 |
33,0 |
4,560 |
53,0 |
5,075 |
73,0 |
5,613 |
93,0 |
6,476 |
|
1,0 |
2,574 |
14,0 |
3,920 |
34,0 |
4,588 |
54,0 |
5,100 |
74,0 |
5,643 |
94,0 |
6,5S5 |
|
1,2 |
2,743 |
15,0 |
3,964 |
35,0 |
4,615 |
55,0 |
5,126 |
75,0 |
5,674 |
95,0 |
6.645 |
|
1,4 |
2,803 |
16,0 |
4,006 |
36,0 |
4,642 |
56,0 |
5,151 |
76,0 |
5,706 |
95,5 |
6,695 |
|
1,6 |
2,856 |
17,0 |
4,046 |
37,0 |
4,668 |
57,0 |
5,176 |
77,0 |
5.739 |
96,0 |
6,751 |
|
1,8 |
2,903 |
18,0 |
4,085 |
38,0 |
4,695 |
58,0 |
5,202 |
78,0 |
5,772 |
96,5 |
6,812 |
|
2,0 |
2,946 |
19,0 |
4,122 |
39,0 |
4,722 |
59,0 |
5,228 |
79,0 |
5.806 |
97,0 |
6.881 |
|
2,5 |
3,040 |
20,0 |
4,158 |
40,0 |
4,747 |
60,0 |
5,253 |
80,0 |
5,842 |
97.5 |
6.966 |
|
3,0 |
3,123 |
21,0 |
4,194 |
41,0 |
4;772 |
61,0 |
5,278 |
81,0 |
5,878 |
98,0 |
7.054 |
|
3,S |
3,188 |
22,0 |
4,228 |
42,0 |
4,798 |
62,0 |
5,305 |
82,0 |
5,915 |
98,2 |
7,096 |
|
4,0 |
3,249 |
23,0 |
4,261 |
43,0 |
4,824 |
63,0 |
5,332 |
83,0 |
5,954 |
98,4 |
7.144 |
|
4,5 |
3,305 |
24,0 |
4,294 |
44,0 |
4,849 |
64,0 |
5,358 |
84,0 |
5,994 |
98.6 |
7,197 |
|
5,0 |
3,355 |
25,0 |
4,326 |
45,0 |
4,874 |
65,0 |
5,385 |
85;0 |
6.036 |
98.8 |
7.257 |
|
6,0 |
3,445 |
26,0 |
4,357 |
46,0 |
4,900 |
66,0 |
5,412 |
86,0 |
6,080 |
99,0 |
7,326 |
|
7,0 |
3,524 |
27,0 |
4,387 |
47,0 |
4,925 |
67,0 |
5,440 |
87,0 |
6.126 |
99,2 |
7.409 |
|
8,0 |
3,595 |
28,0 |
4,417 |
48,0 |
4,950 |
68,0 |
5,468 |
88,0 |
6.175 |
99,4 |
7,512 |
|
9,0 |
3,659 |
29,0 |
4,447 |
49,0 |
4,975 |
69,0 |
5,496 |
89,0 |
6,227 |
99,6 |
7.652 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
99,8 |
7.878 |